Vychovávat děti není tak snadné, jak by se mohlo na první pohled zdát. Někdo si možná myslí, že narozením dítěte se všechno v jeho životě změní. Dotyčný má částečně pravdu. Máte odpovědnost za další lidskou bytost, a přesto se můžete dál věnovat některým svým zájmům.
Péče o dítě je celodenní záležitostí. nekončí ani v okamžiku, kdy dítě uložíte do postele ke spánku. Nebo tím, že dospěje. Stále to bude vaše dítě (ať je to batole nebo dospělý jedinec). Prakticky ho vychováváte celý život.
Od narození mu vštěpujete určitá pravidla, zvyky, návyky, určité povinnosti i určitý způsob chování (pravidla slušného chování, pravidelná hygiena, uklízení hraček, ukládání ke spánku v určitou denní dobu…). Jenže výchova není jen o povinnostech, zákazech, příkazech či nutnosti něco dělat. Patří sem i čas na hry a legrace. Je potřeba vychovávat s láskou i respektem. Rodiče by měli dětem projevovat svou lásku, a zároveň by k němu mělo dítě cítit i respekt. Být mu kamarádem i rodičem v jedné osobě. Příliš „tvrdá“ a přísná výchova by se mohla leckterému rodiči nehezky vymstít.
Pokud je v rodině více než – li jen jedno jediné dítě, nedělejte mezi nimi žádné rozdíly. Dítě je velmi vnímavé a citlivé stvoření. Všimne si, že dáváte přednost druhému sourozenci. Svou lásku a péči rozdělujte stejnou měrou mezi všechny vaše ratolesti.
Někdo by možná mohl oponovat, že menší děti potřebují mnohem více péče, než – li ty starší. Ano i ne. I když je to někdy náročné, vše se dá zvládnout. Ani když se do rodiny zrovna právě narodí miminko, nemůžete přece zapomenout na jeho staršího sourozence. I při péči o novorozence si snadno můžete najít čas i na další vaše děti. V době, kdy je starší dítě ve školce (nebo ve škole), se doma zvládnete postarat o domácí práce i o potřeby miminka. Není přeci až zase takový problém při krmení či přebalování probrat se starším potomkem novinky a zážitky z prožitého dne. Udělat domácí úkoly taky zvládnete i s „mimčem“ na klíně. Navíc malá dítka velmi často spinkají, takže tento čas lze plně věnovat staršímu dítěti. Nic není nemožné. Při trošce snahy nebude mít žádné z vašich dětí pocit, že je odstrčené nebo nemilované.
Nejčastější chyby při výchově dětí
Mnozí rodiče si přehazují děti jako „horký brambor“, a nakonec na dotyčné dítě (děti) nemá čas ani jeden z nich. Vždycky jde udělat kompromis. Odložte to, co právě děláte, na později a věnujte se mu. Ať ví, že je pro vás důležité. Dohodněte se s dítětem, že si s ním například zahrajete 1 či 2 hry, a pak si půjdete dodělat rozdělanou práci. Ale i při práci si můžete s dítětem popovídat nebo ho rovnou zapojit. Musí vědět, že za vámi může kdykoliv přijít, a vy si na něj vždy uděláte čas a vyslechnete si ho.
Další problémem v téměř každé rodině je dělení. Vždy myslete na to, že děti jsou závistivé. Svou lásku stejně jako dárky dělte stejným dílem. Všechny jsou vaše a odstrkováním některého z nich, povede leda tak k problémům. Totéž platí i o dárcích či věcech denní potřeby. Pokud koupíte jednomu, budou chtít něco i ty další. Jinak vás doma čeká peklo (plác, žárlivé scény a vztek). Přestože mnoho rodin není příliš movitých, i s „málem“ se dají vykouzlit zázraky. Nemusíte kupovat oblečení, sladkosti, hračky či elektroniku za nehorázné sumy. I maličkost za „pár korun“ (pokud možno stejnou věc sehnat v počtu vašich ratolestí) udělá radost. I napnutý rodinný rozpočet může potěšit všechny členy vaší domácnosti.
Krize
Velmi často se však musí rodina potýkat i se situacemi, kdy jsou rodiče z dětí doslova nešťastní. V duchu si říkají: „Kde jen jsme v té naší výchově udělali chybu.“ Ačkoli se jim snaží věnovat každou volnou chvíli, projevují jim dostatek láskyplné péče a dopřávají jim vše (co jim rodinný rozpočet dovoluje), ani to někdy nestačí.
Díte se jednoduše z nějakého důvodu „zablokuje“ a svým chováním přivádí rodiče k šílenství. Důvody mohou být různé, a pro rodiče mnohdy i nepochopitelné (špatná parta, drogy či obyčejné dětské i „dospělácké“ problémy, o nichž nedokáží s rodiči komunikovat). Někteří to nazývají pubertou a jiní prokletím. Žárlivost na sourozence, problémy ve škole či s láskou(dětskou i partnerem v životě) jsou běžnými ukazateli, které si děti rády nechávají pro sebe. Stydlivost, strach a panika mohou vést až do extrémů ve vztazích v rodině.
Členové rodiny by si měly dokázat sednout a promluvit. Pokusit se najít příčinu podivného chování a hledat přijatelné řešení nastalé situace. Trpělivost, láska, čas i porozumění vás dovede dál, než křik, výprask (další nefyzické tresty) či dokonce nenávist. Ve stáří člověk více ocení to, co má. Špatná komunikace může vést k tomu, že se členové rodiny přestanou stýkat a do konce života toho budou obě dvě strany litovat. I v případě závažné nemoci (či hůře) smrti si budete vyčítat své jednání z minulosti.
Milujte své děti a ony budou milovat vás.
